Před nějakou dobou jsme si s kolegou z PIMu objednali posilovací desku, ať se přes léto pořádně připravíme na outdoor climbing i v dobu, kdy nejsme na stěně, ale v práci ;-). Deska minulý týden přišla, po schválení výše postavených došlo včera dopoledne k jejímu namontování. Menší komplikace se sice vyskytly, ale jedna návštěva železářství vše vyřešila. Co na ni říkáte?

Our new climbing desk at the office

Vše vypadá naprosto famózně, jen by bylo potřeba mírně ji přejet ocelovým kartáčem, nezbroušená je docela hrubá a “trhá” kůži… Jo, mít něco takového nad dveřma není jen tak, za každé projití jste povinováni udělat dva shyby. Počítám, že časem polezem trasy obtížnosti 7+ (to už se člověk i zapotí).

Pokud něco podobného budete dělat, doporučuji mírné omezení ve dny, kdy jdete na stěnu/boulder. Dneska jsem se visel/vytahoval prakticky od rána do večera, večer v pět jsem společně s Michalem (mortacci na fotce) a Maschou (naše nová climbing-partnerka ze Switzerlandu) vyrazil do BoulderBaru. Po hodině lezení jsem skončil s celkem čtyřmi puchyři na prstech ;-). “Tejpa” sice něco vyřešila, a jak říkají v UAX, harder than hardcore… tak je to prostě nejlepší!

Po necelých dvou týdnech jsem zpět v Práglu, poslouchám soundtrack z filmu Take The Lead, který je naprosto bezchybný (viz. twitter), a připravuji se na zalehnutí…

Víkend byl krutý, prakticky jsem nespal. Čímž si ovšem nestěžuji, jelikož uplynuvší dva dny jsem strávil ve společnosti páradních lidí ve Vysokém Mýtě, kde se konal již tradiční sportovní víkend “organizovaný” rodinou přítelkyně od co-workera z PIMu. Fotky jsou na cestě, ve zkratce: byl to jeden z nej víkendů, jaké jsem kdy zažil, a to i přesto, že jsem spálený jak dick a že má levá i pravá noha má — následkem bodnutí ovádů — zhruba trojnásobnou velikost. ;-).

Více se rozepíši, až bude větší nálada. Mám toho opravdu dost, už jen vypíchnu čočky a převalím se na postel. Kolik toho se svými vysušenými a rudými zády naspím, jooo, to se uvidí…

Tak jsem se po delší době odhodlal k napsání kratšího příspěvku. Jak lze z fotky níže soudit, na pokoji se momentálně nacházím se svým spolubydlou Křakem, dále pak Prvákem (ten, co otevírá láhev) a mým bratrem, jenž se do záběru jaksi nevešel.

Státní svátky oslavíme, jak se sluší a patří, brigádičkou. V sobotu odcestuju domů, a na týden vám dám zase pokoj.

Křak s Prvákem