Minulý týden jsem absolvoval zátěžové testy v biomedicínské laboratoři na FTVS. Důvod byl prozaický: pracovní „posedlost“ vše měřit se začíná promítat i do mého osobního života ;-). Přemýšlel jsem, jak si sestavit takové osobní KPIčka, a došel jsem k závěru, že komplexní zátěžový test je tím nejlepším, co se nabízí.

Spirometr na FTVS

Samotný test byl jednak docela fajn zkušeností, ale především jsem si díky němu dokázal, že krev, pot a čas „obětovaný“ sportu v průběhu léta k něčemu byl. Letos jsem se zaměřil především na bike a poslušně hlásím, že za rok 2009 mám najeto necelých 3 000 kilometrů (což v absolutních číslech není až tak mnoho, ale pořád, jedná se prakticky o mou první cyklo-sezónu a s jejím průběhu jsem nadmíru spokojen – velké díky putují na adresu Biketouru).

Posun v celkové výkonnosti a vytrvalosti byl ovšem ohromný, kondici jakou mám teď jsem v životě neměl a celkově se cítím perfektně!

Nicméně, to je jen začátek. Příští rok přesedlám z MTB na silničku, v plánu je najet trojnásobek letošního objemu… to teprve bude ;-). Každopádně se těším, až budu moci provést srovnání letošních výsledků s těmi z příštího roku.  pak se uvidí, jak dopadne srovnání výsledků zátěžových testů ;-).

Níže následuje report, jenž dneska přišel. Ne že bych se tím nějak chtěl chlubit, ale než to všem posílat e-mailem, tohle bude jednodušší.

HODNOCENÍ: PETR HAVLÍK, 7. 10. 2009

1. Tělesné složení: velmi dobré, podíl depotního tuku (kaliperací dle metodiky IBP) je nízký, dosahuje jen 7,15 %  (pro vytrvalce je žádoucí cca 8 % tělesného tuku event. méně),  množství tukuprosté či aktivní tělesné hmoty ATH je dobré, vysoké, dosahuje 78,92 kg, index tělesné hmotnosti, body mass index BMI = 25,9 kg.m-2, svědčí o robustnější tělesné konstituci.

2.  Plicní funkce: výborné, nadprůměrné, usilovná vitální kapacita plic FVC, jednosekundový usilovný výdech FEV1 a vrcholový výdechový průtok PEF jsou průměrné, spíše slabší, odpovídají 87, 97 a 70 % normy či náležitých hodnot dle věku a tělesných dimenzí,  odpovídají ideální úrovni plicních funkcí pro vrcholové vytrvalců okolo 110-120 % náležitých hodnot, event. i vyšší.

3. Maximální aerobní předpoklady: max. spotřeba kyslíku dosáhla v testu na bicyklovém ergometru velmi dobrých 64,77 ml.min-1.kg-1, což výrazně převyšuje populační normu 44,1 ml.min-1.kg-1 a odpovídá žádoucí úrovni pro výkonnostní vytrvalce okolo 65 ml.min-1.kg-1 a více (u špičkových závodníků ve věku 20,25 let se udává až 70-75 ml.min-1.kg-1), velmi malý rozdíl mezi hodnotami na vyjádřenými na kg (64,77 ml)  a na  kgATH  (69,76 ml) odpovídá výbornému tělesnému složení závodníka.

4. Ekonomika oběhového systému vyjádřená tepovým kyslíkem (poměr spotřeby kyslíku a srdeční či tepové frekvence, resp. množství kyslíku připadající na jeden srdeční stah či „přenesené“ jedním srdečním stahem do periferie) je velmi dobrá, O2tep dosahuje 27,66 ml = 0,325 ml/kg, což se blíží žádoucí hodnotě cca 0,340 ml/kg event. více.

5. Ekonomika dýchání: dobrá, průměrná, frekvence dýchání (DF) je vcelku průměrná a dechové objemy (VT) jsou přiměřené v submaximech dosahují 1,93 a 1,70 litru, v maximu dosahuje dechový objem 2,28 litru a odpovídá využití 47,9 % usilovné vitální kapacity plic (FVC) , což je dobré využití plicních funkcí, žádoucí úroveň využití je 50-60 %. Využití kyslíku z ventilovaného vzduchu hodnocené ventilačním ekvivalentem (VEqO2 = podíl ventilace a spotřeby kyslíku, tj. počet litrů vzduchu proventilovaných plicemi, které připadá na 1 litr spotřeby kyslíku) je velmi dobré, v submaximech připadá na jeden litr spotřeby kyslíku nižších tj. ekonomických 23,1 a 20,2 litrů plicní ventilace, v maximu na 1 litr VO2 připadá ekonomických 26,1 litrů vzduchu proventilovaných plicemi (ekonomická či žádoucí úroveň VEqO2 je v  submaximech cca 22 a méně, v maximu pod 30).

6. Silově vytrvalostní předpoklady – max. výkon na bicyklovém ergometru – dosažený max. výkon je dobrý, dosahuje 400 W = 4,71 W.kg-1, tj. převyšuje populační normu 3,9 W/kg, ale nedosahuje žádoucí úroveň  5,5 -6,0 W.kg-1.

7. Anaerobní ventilační práh:  t.č. nižší, v procentuálním vyjádření vzhledem k VO2max dosahuje 70,9 %, ve výkonu je anaerobní práh nižší, odpovídá 208 W = 70,0 % maxima,  v hodnotě srdeční či tepové frekvence je práh nižší, 86,6 % SFmax, cílová úroveň pro vrchol sezóny je cca 83 % pro spotřebu kyslíku a výkon,  v SF až 93 % SFmax.

8. Max. koncentrace laktátu v krvi: tj. nepřímý ukazatel anaerobních předpokladů uplatněných v max. aerobním testu – nyní dobrá, LAmax = 13,00 mmol/l, u vytrvalců se zpravidla udává hodnota LAmax okolo 11-12 mmol/l.

Závěr:  Celkově velmi dobrá resp. nadprůměrná úroveň aerobní kondice (VO2max), průměrná je úroveň ekonomiky aerobní práce i silově vytrvalostní předpoklady. V tréninku doporučujeme dále rozvíjet úroveň VO2max a zlepšovat ekonomiku aerobní práce i silově vytrvalostní dispozice.

Pro další zvýšení fyzické kondice doporučujeme využívat tréninkových intenzit v pásmu anaerobního  prahu okolo 172 tepů/min (169-175 min-1), intenzita aerobního pásma trénink obecné vytrvalosti odpovídá srdeční frekvenci cca 153 tepů/min (150-156 min-1),  event. anaerobního zóny pro trénink rychlosti (např. úseky, interval. trénink) okolo 183 min-1, (171-177 min-1).