Viděl jsem zatím pouze sestřih uveřejněný na NBA.com. Těžko říci, podle něj to vypadá, že loňský rok byl mnohem, mnohem zdařilejší (Dwight Howard a jeho super-man jump na zvýšenou obruč). Co jo všem důležité je to, že opět zvítězil Nate Robinson, který se tak stává prvním hráčem v historii, který by tuto prestižní contest vyhrál hned 3x.

Ale show to určitě byla dobrá a těším se, až si ji dnes večer celou vychutnám! Níže je alespoň onen sestřih z loňského roku, letošní se zatím na Youtube nevyskytuje :-).

Nechci si hrát na kvalifikovaného sportovního redaktora, proto to celé zkrátím. Dalo by se jednoduše (a klišovitě) říci, že level of skiing went through the roof. Asi bude stačit, když vložím tato 3 videa:

Bobby Brown – Slopestyle Gold

Bobby Brown – BigAir Gold (first double gold medalist ever!)

Kevin Rolland – SuperPipe Gold

S konceptem 52 Blessings přišel poměrně populární newsletter Photojojo.com a jeho podstata spočívá v tom, že každý týden vyberete jednu fotku, která je svým způsobem jedinečná. Výběr samotných snímků je zcela indviduální a neřídí se žádnými pravidly; můžete prostě a jednodušše vzít fotku, která se nejlépe povedla, anebo například tu, která daný týden “reprezentuje” pokud možno co nejvíce.

Originální popis již zmiňované skupiny na Flickru je následující:

Once a week post a photo of something you are most grateful for. This gives us a chance to reflect on the good things we have learned from or that have made us better in our everyday lives or things we just enjoy! I think everyone needs to be more grateful for what they have now days instead of always thinking about what we want! This is one of the things we can do to be more gracious people. It will be like a photo gratitude journal.

Má kolekce rozhodně není dokonalá, nemluvě o kvalitě některých fotek. Myšlenka celého konceptu je ale jednoduše geniální; a navíc perfektně doplňuje můj weekly-review projekt, do kterého jsem se pustil po přečtení GTD bible od Allena. O tom ale až zase někdy jindy ;-)

Při procházení úvodu do Computer Science od Richarda Bucklanda (na kterou upozornil GUG.cz blog a kterou jsem stihl během přednášky Databází – 4IT218) mě napadla docela zajímavá myšlenka. Co takhle některé kurzy na VŠE nahradit e-learningem založeným právě na materiálech výše zmíněných prestižních univerzit? Určitě by to bylo minimálně v mém studijním plánu E na FIS přínosnější. Pozitivně by se to určitě promítlo i do ekonomické roviny — neschopných pedagogů je tady víc než dost ;-).

Možná si říkáte, že by to nefungovalo. Já si dovolím nesouhlasit. Kdyby se ustavil smysluplný model, který by mohl být založen např. na psaní průběžných esejí či kreativních úkolech typu “vytovřte FB aplikaci, která získá alespoň 50 fanoušků” (kurz programování na CMU). A že jsou videa anglicky? Inu, pokud studujete a s angličtinou si netykáte, je na čase s tím něco dělat…

Tolik k mé kacířské myšlence změn v českém školství. Asi se hned tak neujme ;-).

Jinak ve zmiňovém úvoda R. Bucklanda se vyskytla nesmírně zajímavá věc — sám přednášející studentům připravil wiki-systém, který poslouží ke kolektivnímu sdílení poznámkek namísto toho, aby si je 200 lidí psalo “soukromě”. Setkali jste se s něčím takovým na VŠE/jiné VŠ? ;-)

Let me just quote Stephen King, who described with these words:

“The best popular nover published since The Godfather.”

Fair enough… It’s brilliant and greatly enjoyable even if you have already seen the movie, cuz the ending it totally different! Actually, I’d recommend seeing the movies with outstanding J. Foster J. Moore and A. Hopkins first ;-).

Děkuji Martinovi za nalezení pěkného videa ;-)

Pár fotek, které jsem pořídil na svůj mobilní telefon, najdete jako tradičně na Flickru. Účast na marathonu se snad vydaří příští rok.

Ale zpět k té masochistické zábavě. Posuďte sami, není např. takový Iron Man na Hawaii přímo suprový:

Nevím no, uplavat 2,4 míle bych momentálně asi zvládl, sice v otřesném čase, ale povedlo by se to. Ten maraton by člověk taky uběhl, ale co těch 112 mil na kole, to si netroufám říci;-). Situace se navíc docela komplikuje skutečností, že provozování tří sportů na pokročilejší úrovní není vůbec snadné. Jak píše jak píše Gina Kolata v NYT:

Even body musculature can trip up triathletes. Swimmers need large muscles in their backs and shoulders. Runners and cyclists want small, light upper bodies. Cyclists need large quadriceps muscles. Runners don’t, and in fact they don’t want any extra muscle weight on their legs.

Tak či onak, dokončit alespoň jednoho ironmana je jednou z položek na mém ‘bucket listu‘. Dříve než za pět let to asi nebude, ale co už.

V ČR se bohužel moc neběhá, i když rok od roku je to lepší. A to i díky takovým exotům jako je Vílém Čok, kteří běh tak či onak popularizují. Loni se Vilda zúčastnil se svými kolegy z muzikálu Angelika Firemního půlmaratonu, letos dostal nápad vytvořit první běžecký videoklip. Já jsem byl poctěn nabídkou účinkovat v něm. Natáčení proběhlo začátkem dubna, pak následovaly necelé tři týdny ve střižně maestra Beránka a hotový výsledek vypadá následovně:

Note: já jsem ten jeliman v baseball cap

Pokud nemáte neděli 11. května co na práci, vyražte povzbudit tisíce běžců. Ono, porovnávat PIM a Boston Marathon v počtu přihlížejících je trošku zavádějící, neb samotná účast je v případě nejstaršího marathonu světa zhruba 8-násobná. Stačí ale, když se podívate na video-rozhovory/video-reportáže s účastníky Bostonu, a bude vám hned jasné, že Praha má ještě co dohánět. Nebýt ale PIMu, jediného několika-tisicového závodu, byli bychom na tom ještě hůře ;-|.

Tak třeba se uvidíme na trati!