Jak je napsáno na přebalu knížky: “The Stuff Of Legends…”. Nemohu jinak než souhlasit.

Ke knížce jsem se dostal docela náhodně — před mým odjezdem z UK jsem se rozhodl, že objednám pár knih z Amazonu a řídil jsem se rankingem.

Vybral jsem několik kategorií a nakonec objednal asi 10 knih, a i když Lance nebyl č. 1 mezi biografiemi, vybral jsem jeho knihu z jednoho prostého důvodu: při přihlašování na Nike Human Race v Londýně jsem jako charitu vybral právě LiveStrong.

A když se tak na to dívám zpětně, divím se, že žebříčku biografií nevévodí ;-). Na zhruba 300 stránkách se čtenář dozví o začátcích Armstrongovi sportovní kariéry; o jeho vztahu s maminkou; o tom, jaké dělal trable ve škole a jak si zapříčinil, že mu jeho první sponzor zabavil Camaro. A mnohem více…

Značnou část pak pochopitelně tvoří kapitoly o rakovině. Docela realisticky je popsán celý ten kolotoč — ostranění nádorů, cykly chemoterapie… Mě osobně nejvíce asi zaujal popis psychických stavů: na jedné straně máte sportovce, který na dvou kolech ujel v rozmezí tří týdnů zcela bez problémů více jak 3 000 km; na straně druhé pak naprosto zdecimovanou trosku bez vidiny jakékoliv naděje.

Pochopitelně, opomenuta není ani “the Tour”. Bylo to prvně, co jsem se dozvěděl něco více o podstatě profesionální cyklistiky, s kterou měl Lance ze začátku docela problémy. Hlavně tedy pokud šlo o nepsaná pravidla slušnosti ;-). Co by člověk taky od Texasana čekal, že ano…

Začátek tohoto týdne byl docela zajímavý (pominu-li nezajímavé dopoledne strávané na přednáškách ;-)). Sešly se dvě docela zajímavé akce, a sice seminář Cerge EI na téma Current Financial Crisis — Just Financial? a následně fórum CEPu na téma Biopaliva. Pro účast jsem se rozhodl z hned několika důvodů: obě instituce sídlí prakticky hned vedle sebe a časobě na sebe ideálně navazovaly. Nemluvě o recepci, která se konala na samotný závěr ;-).

Ještě než se dostanu k prvnímu semináři, upozorním své věrné čtenáře, že toto je historicky první combo-post: druhá polovina byla sepsána Martinem P., se kterým jsem seděl na CEPu.

Tak tedy k Cerge. Ty z vás, kteří o Cerge nikdy neslyšeli, odkáži na jejich domovské stránky. Stručně by se dalo charakterizovat takto: Cerge částečně patří pod UK, jen s tím rozdílem, že jediný studijní program, který je nabízen, je akreditován v USA (a veškerá výuka tedy probíhá v angličtině) a má formu postgraduálu. Akademici mají za to, že se jedná o elitní školu, o čemž bych si dalo diskutovat… fakt je ale ten, že prestižnější působiště pro PhD studenty ekonomie v Praze není.

(dále…)

Stejně jako loni, i letos jsme vyrazili na OpenAir festival na Strahově. Byť je primárně pořádána pro studenty ČVUT, přístup na něj má prakticky kdokoliv, a to navíc bezplatný. Inu, proč toho nevyužít… navíc počasí vyšlo perfektně.

Z původní domluvené a docela početné skupinky se nakonec vyklubala dvojice: já a starý dobrý Fanda a.k.a. Tom Cruise. K festivalu samotnému nemám co říci, jen asi to, že to  byla pěkná nuda ;-). Nebýt několika freestyle-frisbee nadšenců, mud-fights a stánku CzechComputer (kde bylo k dispozici Nintendo Wii), odešel bych hned po prvním pivu… Nakonec jsme ale zůstali trošku déle a docela si to i užili.

Oproti loňsku se žádná divoká after-party nekonala, což mělo mnoho výhod. Za všechny snad uvedu jen tu, že jsme neměli žádné tahanice s ředitelkou ubytovací kanceláře na Blanici — s one&only pí. Kopáčkovou.