Začátek roku je vždy zpříjemněn top sportovními eventy v USA. Zatímco minulý víkend proběhl 44. SuperBowl, na kterém letos byly nejzajímavější asi reklamy… tento víkend se konala Slum Dunk Contest. Vedle toho ještě odstartovala olympiáda. No, ještěže sledováním sportů na obrazovce trávím minimum času :-].

Viděl jsem zatím pouze sestřih uveřejněný na NBA.com. Těžko říci, podle něj to vypadá, že loňský rok byl mnohem, mnohem zdařilejší (Dwight Howard a jeho super-man jump na zvýšenou obruč). Co jo všem důležité je to, že opět zvítězil Nate Robinson, který se tak stává prvním hráčem v historii, který by tuto prestižní contest vyhrál hned 3x.

Ale show to určitě byla dobrá a těším se, až si ji dnes večer celou vychutnám! Níže je alespoň onen sestřih z loňského roku, letošní se zatím na Youtube nevyskytuje :-).

Tak nám včera skončil již 14. ročník zimních X Games, které se každoročně konají začátkem roku v Americkém Aspenu. Jak je asi zřejmé, mě nejvíce zajímalo freeski lyžování (a to i přesto, že jsem si “díky” němu na necelý půlrok odvařil levé koleno ;-).

Nechci si hrát na kvalifikovaného sportovního redaktora, proto to celé zkrátím. Dalo by se jednoduše (a klišovitě) říci, že level of skiing went through the roof. Asi bude stačit, když vložím tato 3 videa:

Bobby Brown – Slopestyle Gold

Bobby Brown – BigAir Gold (first double gold medalist ever!)

Kevin Rolland – SuperPipe Gold

Rok se s rokem sešel a už jsou tu opět Vánoce (klišé jako kráva, ale nemohl jsem si pomoci ;-).

Všem známým, kamarádům, sportovcům a rodinným příslušníkům tedy přeji pokud možno co největší vánoční pohodu, bohatého Ježíška a taky maximálně úspěšný rok 2010, který alespoň pro mě bude dost zajímavý.

Plány se sice kvůli zranění trochu pozměnily (klidový režim na léčbu nestačí, bude potřeba skalpel :-|) a vše se vývojem událostí během předchozího dne tak trochu zkomplikovalo, ale člověk se na to musí dívat pozitivně.

Úraz na kolenu si vyžádá řádově několik měsíců léčby (optimistická verze 2, pesimistická 4 a více). Beru to tedy jako jeden velký challange a pevně věřím, že se “do starých kolejí” dostanu snad již v dubnu (bez jakýchkoliv omezení, ale uvidíme, co budu psát za 4 měsíce).

Na červenec, kdy se koná triatlon v NYC, bych se tedy snad jakž takž připravit mohl, byť původně vysoké ambice na finish v pěkném čase jsou teď tak trochu impossible.

Nechci nic zakřiknout, když jsem minule psal o “snad již poslední návštěvě nemocnice”, jaksi mi to nevyšlo. Seknul jsem se, a to prosím dost hodně ;-)

Ale dost lamentování, následuje 5 dní maximální pohody a klidu, operace následuje až poté. Teď se tím vším nebudu zabývat; mám příjemnější věci.

Jako takový malý dárek pro početné čtenářstvo tohoto blogu jsem s bráchou poskládal jednu e-carrd, tak snad se bude líbit!