Minulý čtvrtek se v Praze uskutečnil koncert 19-leté slečny, známé pod ‘uměleckým’ jménem Rihanna. Textů o tom, jak tato mladá pohledná holka láme rekordy nejen v hudbě, ale i v tom, co vše je možné, pokud kolem sebe máte správné lidi s dostatečným množstvím peněz.

Proto tady takové bláboly psát nebudu, songy od Rihanny taky moc nemusím, ale dovolím si zde uveřejnit dvě videa spojené s její hitovou skladbou Umbrella. Jedno je z natáčení, druhé hotová verze. Porovnání je myslím docela interesting…

Rok se s rokem sešel… a březen byl opět měsícem bálu Masarykova gymnázia v Příboře. Průběh obvyklý: tanec, víno, ženy. Toho posledního bylo nejvíce, stejně jako v Lubině jsem zvolil metodu random-selection a fungovala bezvadně ;-). Tímto bych rád dodatečně poděkoval Ivetce, Majce, Lence, Lucce, Gabči (té nejvíce), Terce, Hance, Katce, Barči, Ilonce, Martince, Káji, Anetce, Pavlínce, Jitce a Peťce za tanec a příjemně strávené chvíle.

Snad jsem na žádnou nezapomněl, to by mě nesmírně mrzelo ;-). Celkově bych ples ohodnotil jako průměrný, obsazení však bylo unikátní — Zbyšek s Petrošem, Hurvajz, bratranec Roman, Borgio. Plezíru bylo tolik, že jsem si to všechno ani nezapamatoval…

Nezbývá než dodat, že příští rok se v příborském kulturním domě opět živí a zdraví shledáme! No matter what it takes.

Několikero fotek na závěr (celý set tradičně na Flickru):

Další vyvedené večer. Z původního plánu pořádně se vyspat na ranní plavání po intenzivním přesvědčování sešlo a vyrazilo se za zábavou do centra. Původním cílem byla návštěva Nation2Nation Party, která se tento týden konala v Radosti FX. Tam ale bohužel bylo přeplněno a jaksi nám zamezili jít dovnitř ;-).

Inu, co už. Po krátké zastávce v McDonald’s a KFC se najednou kolem mihla tramvaj č. 4. Slovo dalo slovo, my do ni naskočili a než jsme se naděli, stáli jsme na Smíchově… a následné rozhodování bylo poměrné krátké, neb přímo před námi stál Buldok Music Bar, na který mám docela pěkné vzpomínky ještě z dob v PIMu. Moc lidí zde sice nebylo, ale o zábavu bylo vystaráno zejména díky hudbě a dalším přítomným, jejichž věkový průměr byl prakticky dvojnásobný. Hodinku jsme tu nějak zabili a pak vyrazili nazpět do Radosti v naději, že tentokráte se dovnitř již dostaneme.

A taky že jo. Průběh obvykly — po oblígatním přivítání s černochy, kterých opět bylo více než všech ostatních, následovala akademická čtvrthodinka u baru, poté návštěva tanečního parketu/chill-out roomu. O půl třetí jsme to zabalili, odešli na 511 a vyrazili zpět na kolej, uspořádali krátkou after-party se štávou od Jindry a tak zhruba kolem čtvrté zalehli.

Páradní večer, to beze sporu, jen to plávání dalšího rána nebylo úplně ideální. Hlavně když se plavala 100m freestyle na čas, k tomu všemu ne na šířku, ale na délku bazénu v Podolí (50 m). Čas nikterak ideální, tím, že se člověk točil jen jednou tratil docela výrazně — v mém případě dobrých 12 s. Challange ale pěkný…