Před nějakou dobou jsme si s kolegou z PIMu objednali posilovací desku, ať se přes léto pořádně připravíme na outdoor climbing i v dobu, kdy nejsme na stěně, ale v práci ;-). Deska minulý týden přišla, po schválení výše postavených došlo včera dopoledne k jejímu namontování. Menší komplikace se sice vyskytly, ale jedna návštěva železářství vše vyřešila. Co na ni říkáte?

Our new climbing desk at the office

Vše vypadá naprosto famózně, jen by bylo potřeba mírně ji přejet ocelovým kartáčem, nezbroušená je docela hrubá a „trhá“ kůži… Jo, mít něco takového nad dveřma není jen tak, za každé projití jste povinováni udělat dva shyby. Počítám, že časem polezem trasy obtížnosti 7+ (to už se člověk i zapotí).

Pokud něco podobného budete dělat, doporučuji mírné omezení ve dny, kdy jdete na stěnu/boulder. Dneska jsem se visel/vytahoval prakticky od rána do večera, večer v pět jsem společně s Michalem (mortacci na fotce) a Maschou (naše nová climbing-partnerka ze Switzerlandu) vyrazil do BoulderBaru. Po hodině lezení jsem skončil s celkem čtyřmi puchyři na prstech ;-). „Tejpa“ sice něco vyřešila, a jak říkají v UAX, harder than hardcore… tak je to prostě nejlepší!

Po necelých dvou týdnech jsem zpět v Práglu, poslouchám soundtrack z filmu Take The Lead, který je naprosto bezchybný (viz. twitter), a připravuji se na zalehnutí…

Víkend byl krutý, prakticky jsem nespal. Čímž si ovšem nestěžuji, jelikož uplynuvší dva dny jsem strávil ve společnosti páradních lidí ve Vysokém Mýtě, kde se konal již tradiční sportovní víkend „organizovaný“ rodinou přítelkyně od co-workera z PIMu. Fotky jsou na cestě, ve zkratce: byl to jeden z nej víkendů, jaké jsem kdy zažil, a to i přesto, že jsem spálený jak dick a že má levá i pravá noha má — následkem bodnutí ovádů — zhruba trojnásobnou velikost. ;-).

Více se rozepíši, až bude větší nálada. Mám toho opravdu dost, už jen vypíchnu čočky a převalím se na postel. Kolik toho se svými vysušenými a rudými zády naspím, jooo, to se uvidí…

Jak jsem psal, jedním z námětů na další příspěvek byl můj výlet do Tábora na opékání prasátka. S křakem (spolubydla) jsme kolem jedné odpoledne vyrazili, čekala nás zhruba dvouhodinová cesta. Na místo jsme dorazili bez problémů a hned se vrhli na kančí guláš, který byl takovým poměrně vydatným předkrmem.

Ráno jsme toho moc nepojedli jelikož včerejší kolej-party se opět „vyvedla“, a tak to příšlo náramně vhod. Pak už jen zbývalo čekat a čekat, než se vepřík dopeče. Mě se čekalo poněkud hůře — nemohl jsem totiž popíjet, neb jsem musel řídit zpět do Prahy.

Abych to zkrátil, po snězení necelých 2kg prasete jsme lehce po desáté večer vyrazili, přesun proběhl hladce a poměrně rychle. Za pár minut to zapíchnu a snad konečně doženu to, co jsem přes týden nedohnal ;-). A snad si taky konečně uklidím…

BBQ @ Tábor