Jak už to tak bývá, slovo dalo slovo a úterního večera se opět razilo za zábavou. Tentokrát „jen“ do místního studentského klubu El Mágico. Původně to měla být Radost FX a opět párty organizována Buddy-systemem — Nation2Nation, ale únava a dojezdová vzdálenost rozhodly. A tak jsem tedy společně s Jindrou (spolubydla), Borisem (MGP), Karlem a Petrem (naši sousedé) vydal dobít taneční parket do již zmíněného Mágica. Ještě na chodbě nás ale napadlo, že mi nebylo od věci nabrnknout si nějaké ty slečny, které mi nám průběhu večera zpříjemnily.

Inu, jak už to tak bývá, slovo dalo slovo… a již jsme klepali na pokoj 720, kde již pár kamarádek máme — viz. předchozí post o ženě v zeleném kabátci. Výsledkem byly celkem snadno získané 4 slečny, jejichž jména si pamatuji jen matně ;-). Domluvili jsme se, že se potkáme až v klubu, neb se musely „připravit“. Pozitivně nalazeni jsme se následně rozhodli, že námatkou vyberem ještě jeden pokoj a jen tak ze srandy se pokusíme pozvat ještě někoho (rozuměj další děvčice).

Onen výběr probíhal docela snadno, v přízemí jsou jedny líbivě popsány dveře. Zaklepali jsme tedy a otevřela nám Peťka a Katka, pohledná děvčata ze Slovenska, která s náma prakticky vytravala až do pozdního rána, o tom ale až později ;-). Dohoda byla stejná — potkáme se někde v El Mágicu.

Na místo setkání jsme dorazili kolem deváté hodiny, s menšími problémy se nám podařilo najít stůl a bezbřehý plezír mohl začít. Padlo pár piv, hrál se fotbálek a nemohu zapomenout na již klasický rum s kolou, který je zárukou pěkně vydařeného večera… Zhruba po hodině dorazila první várka slečen, proběhlo obligátní představení apod. Obsah naší konverzace si již nevybavuji, pač za moc asi nestála ;-). O něco málo později dorazily Slovenky. V té době již byla nálada na naší straně poměrně slušná a přesun na taneční parket byl takřka za rohem.

Tancovalo se, ploužilo se, tu a tam se ještě něco pilo… tedy zábava ve velkém stylu se vším všudy. Původní skupinska se sice postupem času roztrhla a nemohu si přesně vzpomenout, v kolik kdo odcházel. Jisté ale je, že vytrvalci večera jsme byli já a Borisem, na dance floor jsme totiž skončili prakticky až s uzavřením klubu samotného, někdy kolem třetí hodiny ranní ;-). Zábava zde ovšem nekončí. Po docela humorném přesunu zpět na koleje (Boris šplhal oknem) jsme se vydali ke Slovenkám na pokoj, probudili jejich spolubydlící a po chvíli jsme jeli k nám na sedmé patro.

Tady jsme opět probudili všechny spolubydlící, z čehož zrovna nadšeni nebyli. Abychom nerušili, sedli jsme na terasu (balkon) a diskutovali o vše možném, zejména pak kulturních rozdílnostech. Věděli jste například, že Strýček Skrblík z Kačera Donalda je na Slovensku znám jakožto DržDollar; anebo Mister Tříska z Želv Ninja jako Mister Sprinter? A bylo toho mnohem víc, venku jsme pobyli snad dvě hodiny. A tím se pomalu ale jistě dostávám ke konci našemu tažení, děvčata odešla lehce před pátou hodinou a já se končeně dostal do postele.

Následkem noci z úterý na středu je mírné nachlazení, silný deficit spánku a nebýt mého spolubydly, byl bych býval zaspal středeční plavání a přišel tak o zápočet, který automaticky dostali ti, jež dali 100m freestyle pod 1:30. Mně se to povedlo za 1:19, a to se zbytkem alkoholu v krvi a jednou hodinou spánku ;-). Rychlejší byl jen nějaký dlouhán s 1:17, kterého jednoho krásného dne bez problémů předplavu.

Podobná akce se již nikdy v mém životě opakovat nebude, s alkoholem rovněž končím a včerejší středy se věnuji jen a pouze svému budoucímu fyzickému i duševnímu rozvoji.

For real!

Tak jsem zpět v Praze. Původně jsem chtěl napsat něco o víkendu, ale dnešní večer na koleji je obsahově mnohem zajímavější ;-).

Když pominu, že proběhla další chodbovice — tentokrát ne tak povedená — tak se udála zábava přímo u nás na patře. Z jedné slečny jsme si udělali trošku srandu, a krom několika málo pozorností přilepených na dveře (cibule, chleba, bábovka a sušenka BeBe) jejího pokoje jsme dokonce sepsali romantický dopis. Jeho znění by mělo být čitelné z obrázku níže, stačí prokliknout a dostanete se na flickr-stránku dané fotky.

Reakce ovšem nebyla taková, jakou jsme očekávali… Slečna se cítila poněkud uražena, a tak jsme se ji zašli omluvit. Načež jsme sepsali další dopis, který měl podobné vyznění, avšak byl napsán více od srdce. Třeba nám bude odpuštěno ;-).

Phun @ Dorms

Den po první Chodbovici se konala další ryze studentská akce, Nation2Nation. Už samotný název je poměrně zajímavý a zejména pak výstižný, neboť pořadatelem je Buddy-System, který funguje pod VŠE a jehož funkcí je „přidělování“ zahraničních studentů těm českým, a to za účelem zmírnění nejen kulturního šoku ;-).

Nation2Nation má přiblíž ostatní národy/kultury studentům ze všech evropských i neevropských zemí. Aspoň se to tak říká, po včerejšku ale vím, že to až tak dokonale nefunguje ;-). Při včerejšeí Czech-Slovak Nation2Nation party, konané v prostorech nového Kamikaze Klubu (ex Face-2-Face), sice formálně proběhla prezentace, při které jsme se dozvěděli, kolik žije v Praze/Bratislavě lidí a co má typický Čech/Slovák k nedělnímu obědu, ovšem to hlavní spočívalo v bezbřehé konzumaci alkoholu ;-). Koneckonců, jak byste se chtěli při docela slušně hlasité muzice seznamovat, natož porovnávat kulturní rozdíly či něco podobného…

Nation2Nation

Kdybych to měl shrnout, večer se velmi slušně povedl. Vyrazili jsme v trojici — Jindra (nový spolubydla), Boris (spolužák z MGP) a já. Na místo jsme přijeli ve velmi brzké době (prakticky hned na otevření, kolem 9 večer), a více než hodinu trvalo, než se to alespoň trošku „rozjelo“.

Kolem půlnoci to však přišlo, lidí bylo tolik, že samotná cesta ven z klubu zabrala relativně dost času, a zapříčinila tak, že Jindra — jenž odešel o něco dříve kvůli škole následujícího rána — málem nestihl poslední metro. Taky došlo k tomu, že jsme se rozpojili, a z původního plánu, že pojedem všichni, nakonec sešlo… a zůstali jsme já a Boris další hodinu a půl. Domů jsem odjel něco před druhou pendlujícím autobusem, který mě přímo z klubu na Florenci dovezl až na kolej za méně než 15 minut. Boris naopak přišel za ranního světla, po cestě ho údajně zdržela nějaká slečna… ;-).