Procházel jsem staré fotky na Flickru a narazil na tento kousek z pražského maratonu z roku 2007… to jsem byl ještě v PIMu a staral se o vše možné i nemožné ;-).

Ale k věci – na fotce níže je zachycena poměrně sličná běžkyně, a toufám si říci, že podobně by mohla vypadat má žena, jestli se někdy ožením ;-). Důvody mám (pouze) 4 a jsou následující:

• atraktivní vzhled – co si budeme nalhávat, tento aspekt je velmi důležitý ;-).
• geekovost – možná jste si toho nevšimli, ale gps-sportovní hodinky garmin runner na levé ruce napovídají, že si bude rozumět s high-tech hračkama.
• vztah ke sportu – uběhnout marathon není jen tak a krom pracné přípravy to obnáší i spoustu  obětí, což samo o sobě cosi vypovídá o jejím charakteru. Nemluvě o dalších “vedlejších” výhodách.
• zodpovědnost – teď se možná budu plést, ale usuzuji, že číslo F464 patří k těm, co se registrovali s velkým předstihem… což dokládá, že má favoritka není “chaotik” a má jasno v tom, čeho chce dosáhnout – tak jako já.

Nečekal bych, co lze vyčíst z jednoho obráků ;-). Kdyby někdo z početného čtenářstva osobu na obrázku výše rozpoznal, nechť se mi s jejím tel. číslem ozve na 776 760238.

Je nejvyšší čas, abych napsal sumarizaci loňského roku… inu, čím začít ;-). Vezmu to tématicky, řazení nijak nevystihuje priority.

Škola / Práce

Úspěšně jsem zakončil dva semestry na VŠE, dokonce jsem se dostal i do TOP20 studentů na fakultě ;-). Zde není co velebit, vše přisuzuji náhodě a štěstí… i když pravda, nějakou tu hodinku jsem studiu “obětoval”. Ve studiu zatím relativně úspěšně pokračuji a během následujících dvou-tří let se pravděpodobně nic nezmění. Se studiem jsem zatím nadmíru spokojen, informatika na FIS VŠE má něco do
sebe — člověk se až tak nenadře a hlavně v osnovách jsou především prakticky zaměřené věci.

(dále…)

Včerejšek byl vskutku bezvadný den. Pominu-li perfektní oběd se spolužačkou z gymplu a noční návštěvu Hlídače č. 47, uskutečníl se především další ročník Vánočního Spinning Maratonu ve SpinBike Clubu Káji Polívkové.

Premiéra bylo loni, takže letos byla účast prakticky povinností a jako zkušený biker (kolo vlastním zhruba dva měsíce) se přes zimu musím “udržovat”.

Fyzická příprava sice byla minimální, ale nijak zásadní problém to nebyl. Přeci jen, odjet 5 hodin na kole ve dvou lidech není až taková Mission Impossile jak by se na první pohled mohlo zdát. Nemluvě o tom, že na spinneru se dá docela nenápadně “švindlovat” — stačí šikovně nastavit zátěž a předstírat, že se se šlape opravdu ztěžka ;-).

Fotky asi vypovídají za vše. Humoru bylo ještě více než loni, alkoholu a jídla také. U mě byla nejlepší instrutorkou opět Dáša: dokonalý výběr hudby a převlek (i když na Martina — Šmoulu neměla, přiznávám).

Celkově lze akci rozhodně ohodnotit na 1*. Naprosto bezproblémový průběh, inovace v podobě jízdy na živou kapelu v podání Káji Polívkové a závěrečná tombola, kdy se “dostalo” na každého, zaslouží jen a jen chválu. Takže příští rok znovu, to je jasný… a jako “start” do Vánočního kolotoče neznám nic lepšího ;-).