Vzhledem k tomu, že jsem tento víkend zůstal v Praze a v plánu toho moc nebylo, rozhodl jsem se zúčastnit nejstaršího běžeckého závodu v Čechách, a sice 112. ročníku 10k Běchovice. Měsíc neběhání a nalomené zdraví se na mém čase podepsaly docela významně (51:51); ale co, můj přístup k běhu je takový, že si ho člověk má užívat, a ne se mordovat. U mě to platí i při závodě, a to hned dvojnásob ;-).

© Behej.com

Celkové dojmy jsou vesměs kladné. On-line registrace a platba je v dnešní době standardem, nějaké to tričko jako suvenír na památku a výsledný čas zaslaný SMSkou také. V těchto ohledech Běchovice rozhodně nezklamali. Přípravená trať, která se už několik desetiletí nepozměnila, mi docela sedla… až na závěrečné stoupání na Jarově, docela příznačně nazvané Hrdlořezy. Účast samotná značně přesáhla 1 000 lidí, takže ať už člověk běžel sebepomaleji, vždy měl jistotu, že nějákého starého dědulu v cílové rovince porazí ;-). Příjemný zpestřením byly sprchy v cíli, které se zas tak často nevidí. Pokud jde o after-party, nic velkolepého se nedělo, ale to snad ani nikdo nečekal. Po vzpamatování po doběhu jsem si vyzvedl arašídovou Horalku a od Flory vyfasoval kus jahodového dortu. Co víc si přát ;-).

Letos ještě plánuji účast na Velké Kunratické, kterou bych běžeckou sezónu 2008 nejspíše uzavřel… zvažuji ještě něco v zimě, ale zatím se mi nepodařilo nic dostatečně bláznivého najít ;-). Uvidíme.