Jak je napsáno na přebalu knížky: “The Stuff Of Legends…”. Nemohu jinak než souhlasit.

Ke knížce jsem se dostal docela náhodně — před mým odjezdem z UK jsem se rozhodl, že objednám pár knih z Amazonu a řídil jsem se rankingem.

Vybral jsem několik kategorií a nakonec objednal asi 10 knih, a i když Lance nebyl č. 1 mezi biografiemi, vybral jsem jeho knihu z jednoho prostého důvodu: při přihlašování na Nike Human Race v Londýně jsem jako charitu vybral právě LiveStrong.

A když se tak na to dívám zpětně, divím se, že žebříčku biografií nevévodí ;-). Na zhruba 300 stránkách se čtenář dozví o začátcích Armstrongovi sportovní kariéry; o jeho vztahu s maminkou; o tom, jaké dělal trable ve škole a jak si zapříčinil, že mu jeho první sponzor zabavil Camaro. A mnohem více…

Značnou část pak pochopitelně tvoří kapitoly o rakovině. Docela realisticky je popsán celý ten kolotoč — ostranění nádorů, cykly chemoterapie… Mě osobně nejvíce asi zaujal popis psychických stavů: na jedné straně máte sportovce, který na dvou kolech ujel v rozmezí tří týdnů zcela bez problémů více jak 3 000 km; na straně druhé pak naprosto zdecimovanou trosku bez vidiny jakékoliv naděje.

Pochopitelně, opomenuta není ani “the Tour”. Bylo to prvně, co jsem se dozvěděl něco více o podstatě profesionální cyklistiky, s kterou měl Lance ze začátku docela problémy. Hlavně tedy pokud šlo o nepsaná pravidla slušnosti ;-). Co by člověk taky od Texasana čekal, že ano…

Vzhledem k mé účasti na WebExpo (big-post bude do konce týdne) jsem přes víkend volby příiš nesledoval, jen jsem byl informován o výsledcích. A musím říci, že mě překvapila jen jednoznačnost, s jakou to oranžoví vyhráli.

Během posledních dvou let jsem se o politiku a vůbec vše, co s ní souvisí, prakticky přestal zajímat… a nemám to v plánu měnit. Pryč jsou doby, kdy jsem psal komentáře (byť nevalné kvality, ale aspoň něco ;-)). Pryč jsou doby, kdy jsem sledoval debaty. Nečtu (české) noviny a poslední televizní zpravodajstí jsem viděl tak v roce 2006. A vůbec mi “to” nechybí.

A stejně nejsem překvapen, že ODS dostala na budku. Než abych ztrácel čas tím, že bych se něco pokoušel vymýšlet, raději se půjdu projet na kole a dovolím si ocitovat dnešní Final Word z deníku FS FinalWord.

(dále…)

Začátek tohoto týdne byl docela zajímavý (pominu-li nezajímavé dopoledne strávané na přednáškách ;-)). Sešly se dvě docela zajímavé akce, a sice seminář Cerge EI na téma Current Financial Crisis — Just Financial? a následně fórum CEPu na téma Biopaliva. Pro účast jsem se rozhodl z hned několika důvodů: obě instituce sídlí prakticky hned vedle sebe a časobě na sebe ideálně navazovaly. Nemluvě o recepci, která se konala na samotný závěr ;-).

Ještě než se dostanu k prvnímu semináři, upozorním své věrné čtenáře, že toto je historicky první combo-post: druhá polovina byla sepsána Martinem P., se kterým jsem seděl na CEPu.

Tak tedy k Cerge. Ty z vás, kteří o Cerge nikdy neslyšeli, odkáži na jejich domovské stránky. Stručně by se dalo charakterizovat takto: Cerge částečně patří pod UK, jen s tím rozdílem, že jediný studijní program, který je nabízen, je akreditován v USA (a veškerá výuka tedy probíhá v angličtině) a má formu postgraduálu. Akademici mají za to, že se jedná o elitní školu, o čemž bych si dalo diskutovat… fakt je ale ten, že prestižnější působiště pro PhD studenty ekonomie v Praze není.

(dále…)