Včera se událo něco nezapomenutelného. Ve zkratce — podobnou akci ještě nikdo z nás nikdy v životě nezažil. Fotky níže hovoří za vše. (Link na Flickr album, kde najdete několik dalších povedených kousků)

Dějství první — rozbíjení dveří:

Dějství druhé — snow party v El Magicu:

Dějství třetí — no comment (no pain)

Po dlouhé době další příspěvek. Včera jsem se zhruba po týdenní “dovolené” vrátil do Prahy. Momentálně mě bolí hlava — příčina není nic jiného než včerejší (nedobrovolné, pochopitelně) skotačení v El Mágicu a dnešní topení (čti hodina plavání). Inu, život na koleji je těžký a s blížícím se zkouškovým obdobím mám čím dále tím více pokleslou náladu.

Ale co už, všechno to nějak dopadne. Tento týden bude ještě docela veselý — Fullbright seminář, vaření s Majklem a Borisem, kino, stříhaní u Chana, sledování NFL zápasu a kdo ví co ještě ;-). Třeba se poté dostaví nějaká ta joy a happiness.

Na závěr přikládám jednu povedenou fotku z Fulpmes, kde jsem si parádně zalyžoval a pročistil hlavu. Podrobněji se o mém výletu rozepíšu v dohledné dobš, neb jsem si odnesl mnoho zajímavých postřehů, kterých mé čtenáře prostě nemohu ušetřit.

Za poslední týden se toho událo poměrně dosti. Po mém návratu z NJ jsem byl mile překvapen záměrem mých spolubydlících oslavit mé narozeniny (jsou sice skoro až za týden, ale v tu dobu tady nebudu…). Poněkud méně překvapen jsem byl objemem nakoupeného alkoholu. Ale co, slavit se musí, a tak jsme se v poměrně početné skupině nejdříve “zahřáli” na chodbě, a pak kolem desáte večer následoval přesun do El Magica, na který mám za ty dva měsíce tady docela hezké vzpomínky.

A tam se — především — tancovalo, soutěžilo (Jegermaister merchandise) a taky ještě cosi popíjelo. Po odchodu DJ kolem 2am jsme se vydali nazpět, někteří toho ovšem nebyli schopni… naštěstí sněžilo a ti, co cestou padali, byli v pohodě ;-).

Horší to pak bylo ráno, když jsem se probudil a zjistil, že bych měl jít plavat… kocovina už k tomu všemu ale patří a určitě to stálo za to. Se vším všudy ;-).

Den poté následovalo menší srocení u nás na pokoji. Probírali jsme, co všechno se dělo, neb téměř všichni měli — jak už to tak bývá — menší či větší okna. Už ani nevím jak, ale závěrem padlo rozhodnutí, že se až do Vánoc nebudeme (teda alespoň ti, co jsou na obrázku níže) holit. Jak to všechno dopadne, to se dočtete později!

Borgio, Petr, Pietro & Fanda